Zámek Týnec, národní kulturní památka

Letecký pohled na zámek Týnec, historické foto

Historie zámku Týnec

Zámek v Týnci u Klatov je monumentálním solitérem, situovaným těsně pod vrcholem návrší, jehož svah je obrácen k severní straně. Zámecká stavba je významnou dominantou širokého okolí. Archeologický průzkum v prostoru čestného dvora (před zámkem) zjistil osídlení Týnce již v první polovině 9. století a mnoho artefaktů z osídlení ve 13. století.

Mohutný barokní zámek založil hrabě Maxmilián Norbert Krakovský z Kolowrat. Plán stavby vznikl kolem roku 1700 a z dochovaných materiálů je zřejmé, že po roce 1710 byla již hotova hrubá stavba a před rokem 1724 byla z větší části stavební činnost dokončena a poté na čas přerušena. Architektura této stavby je pozoruhodně promyšlená a patří nepochybně k vrcholu barokního období.

Monumentální hlavní průčelí zámku má tři (ve střední části čtyři) poschodí a celkový rozsah 19 okenních os, na délku má úctyhodných 60 metrů. Nad přízemím je vloženo jakési nižší („mezaninové“) polopatro, které bylo určeno pro ubytování služebnictva a některé provozní prostory. Střední část zámku tvoří oválný rizalit (předsunutá část průčelí) s vestibulem a nad ním se nachází hlavní sál, jenž je zvenčí zdůrazněn pěti vysokými okny s půloválnými záklenky. Toto piano nobile (tzv. vznešené patro s reprezentativními prostory) se nachází v úrovni třetího nadzemního podlaží. Nabízí tak výhled do široce otevřeného kraje na severní straně a do zahrady, která měla vzniknout na místě dnešního hospodářského dvora na jižní straně. Půdorys sálu je oválný a zajímavostí je, že jeho poměry zachovávají tradici barokních prostorů, známou již od poloviny 16. století ze spisů Sebastiana Serlia. Postranní obytná křídla měla být patrně zrcadlově totožná. V barokním období bylo dokončeno východní křídlo, kde je původní rozvrh poměrně velmi dobře zachován ve všech podlažích. 

Na základě umělecko-historického rozboru bylo autorství architektonického návrhu připsáno Giovanni Battistovi Alliprandimu (1665-1720). Tento architekt pocházel ze štukatérské rodiny usazené ve Vídni a v Čechách působil od roku 1690. Alliprandi v půdorysu zámku navazuje na práce Johanna Bernarda Fischera von Erlach a jeho plán k Schönbrunnu z roku 1688 a také například na Berniniho neuskutečněný návrh Louvru. Týnecký projekt zapadá do řady Alliprandiho staveb vznikajících ve shodné době. Rodové hospodářství bylo po smrti hraběte Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolowrat (v roce 1721) zadluženo, což vedlo k nucené správě majetku, kterou vykonával hejtman Jiří Erhard Nickl od roku 1724.

Teprve za působení vnuka stavebníka zámku, hraběte Emanuela Františka Krakovského z Kolowrat se podařilo Týnecké panství oddlužit a roku 1757 bylo zbaveno vynucené ekonomické správy. Do této doby lze tedy klást i pozdně barokní úpravu zámku. Tato úprava (z doby kolem 1760) náleží slohově do rozhraní pozdního baroka a raného klasicismu a projektantem je zřejmě Jan Josef Wirch. Přestavba sledovala především reprezentativní zřetel a soustředila se na obohacení a hustší pročlenění hlavního severního průčelí. Přitom byl také střední rizalit rozšířen na připojené sousední osy, nad nimiž bylo nastaveno atikové polopatro. Po roce 1772 byl také vymalován nově vzniklý malý kabinet malířem Francescem Samariem. Na malbách jsou zachyceny dvory týneckého panství a snad i pohledy na zaniklé tvrze.

Zřejmě již v době kolem roku 1800 a později v 19. století započalo využívání přízemí západního křídla stavby k hospodářským účelům. V 19. století se na zámku neodehrály žádné změny, pouze trpěl nedostatkem údržby. Až v roce 1927 byla novým vlastníkem, Jaroslavem Polívkou (1886-1960, významný konstruktér, sběratel umění, po emigraci do USA spolupracoval s nejslavnějším americkým architektem všech dob Frankem Lloydem Wrightem, autorem mj. např. Guggenheimova muzea v New Yorku - s tímto projektem mu byl stavitel Polívka velice nápomocen!), uskutečněna oprava a dokončení západního křídla.

Objekt byl využíván jako luxusní hotel, ten ale záhy zkrachoval a v roce 1935 koupila objekt Městská spořitelna ve Velvarech. Poté zámek v roce 1937 získal Spolek pro péči o sirotky v Praze. Od roku 1951 byl majetkem Pražské evangelické církve metodistické, která zde zřídila útulek pro tělesně postižené děti. Poté přešel do rukou státu. Dlouhá léta byl sídlem Československé lidové armády. Při opravách na počátku 90. let 20. století byl bohužel odstraněn poškozený barokní krov. Půdní prostory jsou tedy novodobé. Zámek byl v minulosti také obklopen rozlehlým francouzským parkem, který byl v 19. století přebudován na anglický Ve své původní podobě je týnecký zámek vynikající vrcholně barokní architekturou, dílem Giovanni Battisty Alliprandiho. Svou koncepcí náleží k nejvýznamnějším českým i evropským zámeckým stavbám své doby.

Obrázek do pravého sloupce

uisque ipsum diam per conubia

Curabitur eu tellus enim. Donec pellentesque dapibus massa at ultricies. Nam tincidunt odio et elit fermentum vestibulum. Mauris eu euismod nunc? Pellentesque et lorem leo. Pellentesque imperdiet, nibh ac adipiscing blandit, eros nisl ornare tellus, in porta felis nisi ac ipsum. In fermentum elit a sapien molestie sit amet euismod ante imperdiet. Quisque ipsum diam, feugiat quis molestie a, mollis interdum sapien. Nunc tincidunt convallis nisl. Curabitur eleifend lectus pulvinar ipsum interdum blandit? Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos himenaeos.

Praesent pharetra rhoncus ultrices. Mauris volutpat fringilla libero, bibendum ultrices mi scelerisque a. Vivamus congue, augue sit amet rutrum posuere, nulla leo ullamcorper justo, ut tempus augue magna vitae leo. Praesent vel nisi sit amet risus molestie adipiscing commodo et sem. Fusce vulputate risus a mi consequat nec accumsan lorem sollicitudin. Quisque ipsum nunc, rhoncus ut elementum at, auctor quis lectus. Ut vehicula lorem lacus sit amet elit. Cras lacinia nibh id urna tempus dignissim. Duis aliquet tempus semper. Vivamus eleifend lacus molestie tellus facilisis lobortis.

Nulla vel risus purus. Aenean tempor diam eu nisi venenatis sed placerat turpis tempor? Fusce ultricies imperdiet ante a vulputate. Vestibulum ante ipsum primis in faucibus orci luctus et ultrices posuere cubilia Curae nisi sit amet risus.

Mapa se načítá